10. 7. 2017

Obrácená mince poslušnosti

Poslušnost je snad nejčastějším slovem spojené s výchovou. Většina rodičů chce mít poslušné děti a na základě toho děti od svých rodičů často slyší „buď u babičky poslušný, nemůžeš mě jednou poslechnout, konečně bys mohl začít poslouchat paní učitelku“ a určitě vás napadnou další fráze spojené s tímto slovem.

Co to je poslušnost? Co chcete po dětech, když požadujete poslušnost? Poslušnost je definována jako podřízené chování, vyplňování rozkazů, chování je ovlivněno autoritou, která uplatňuje svoji moc a kontrolu. Teď si možná říkáte, že tomu tak ve vaší výchově není a že rodič přece musí být autoritou pro své dítě. Autoritou ano, ale takovou, která uplatňuje svůj vliv a ne moc. Mám namysli autoritu, ke které dítě vzhlíží, považuje ji za svůj vzor, kterou je respektováno.

Poslušnost je převážně společností vnímána jako pozitivní, poslušné dítě je chápáno jako slušně vychované. Uvědomme si, že poslušnost vede k závislosti, potlačuje samostatnost a zodpovědnost. Dítě také může začít poslouchat nesprávnou autoritu, což se nejvíce projeví v pubertě, kdy dítě přilne k vrstevnické skupině, kde se může pro něj stát autoritu např. záškolák, feťák, tyran.

Kromě všeobecné představě o poslušnosti, kterou určují společenské normy, máme i každý z nás individuální pohled na poslušnost. Vyhodnocujeme, které chování je pro nás přijatelné a které nikoli a na základě toho jednáme. Důležité je, aby naše jednání vůči dětem i v případech, že se chovají pro nás nepřijatelně, bylo respektující, šli jsme jim příkladem a vyvozovali pro ně přirozené důsledky, ze kterých se poučí a povedou je k zodpovědnosti. Mimo jiné vám v tom může pomoci jedna kouzelná formulka a práce s ní – „když se rozhodneš, tak se rozhodneš…“.

S přáním mnoho každodenních laskavostí,

Mgr. Šárka Gajdošová

Zakladatelka, konzultantka a lektorka projektu Laskavé rodičovství.

www.laskaverodicovstvi.cz