Proměny Brány k dětem
Kolem proměny Brány k dětem vzniklo mnoho otázek, na které lidé nedostali odpovědi. Blíží se nám konec roku a ten je časem k ohlédnutí se zpět. Přelom roku je vhodnou příležitostí staré věci zpracovat, uzavřít a opustit. Následně pak se všemi zkušenostmi vykročit na další životní cestu.
Krátké ohlédnutí do historie
Bránu k dětem jsem znala dlouhé roky. První pobočku otevřela Lucie Harnošová v Brně v roce 2007 a v období, kdy jsme my začali jednat o otevření olomoucké franšízové pobočky Brány k dětem (podzim 2015) už měla Brána k dětem pobočky v Brně, Praze, Pardubicích, Jičíně a Košicích. Vše nasvědčovalo tomu, že jde o zaběhnutou, osvědčenou a přitom výjimečnou společnost, která má své jedinečné místo na trhu.
Nestabilita nebo krize?
Nevím, kdy začaly první známky nestability a ani přesně proč, protože těch okolností bylo opravdu mnoho. Vím však, kdy jsme tuto nestabilitu či první známky krize začali pociťovat my v Olomouci.
V létě 2016 jsme pocítili nedostatek financí v Bráně k dětem i to v jaké situaci je. Pocítili jsme to na zásobování prodejny, vyřizování našich objednávek i dostupnosti nového zboží. Veškeré zboží jsme si mohli objednávat pouze přes e-shop Brány k dětem, stejně jako všichni naši zákazníci. Objednané zboží jsme platili z počátku na fakturu a později na dobírku, aby měla Brána k dětem peníze ihned k dispozici.
V srpnu 2016 se otevřely další dvě pobočky, a to ve Znojmě a v Plzni, a tak jsem si říkala, že situace nebude nijak vážná, když se stále rozrůstáme. Ovšem opak byl pravdou.
Ke konci srpna nám přišel email, že nám chtějí odebrat osobní odběry u objednávek přes e-shop. S ostatními franšízovými pobočkami jsme se shodly, že by to pro nás bylo likvidační, protože právě osobní odběry e-shopových objednávek tvořily podstatnou část tržby. Manžel Pavel se tehdy ponořil do finančních analýz a hledali jsme cesty, jak fungovat dál. V září se konala v Brně porada, kde se rozhodlo, že nám osobní odběry budou ponechány a také jsme se dozvěděli, že Lucie Harnošová hledá investora.
Investora se podařilo najít a v listopadu na „celobránovském“ setkání nám byl představen. Na této celodenní poradě byli všichni obeznámeni s vážnou situací Brány k dětem a řešily se zde opatření a změny, které musí nastat, aby to Brána k dětem přežila. Atmosféra byla velmi vypjatá a smutná. Došlo na témata propouštění, uzavírání poboček, panovala nejistota, strach i naštvání. Řešilo se, zda budeme mít před Vánocemi co prodávat. Za nás a asi i za ostatní pobočky mohu sdílet tehdejší pocit, že se moc nepočítá s možností, že bychom to mohli ustát, ačkoli jsme do toho byly zaangažované celé rodiny, zainvestovali jsme spoustu peněz a přitom nám zůstaly poměrně svázané ruce (nemohli jsme kontaktovat dodavatele a objednat si žádné zboží přímo od nich, neměli jsme přehled o finanční situaci Brány k dětem a často jsme byli postaveni před hotová rozhodnutí).
Ustojíme to?
Panovala velká nejistota, byli jsme vyčerpaní a bez peněz. Zboží nám chodilo na dobírku, prodejna oproti nynějšku zela prázdnotou a často jsme nebyli schopni dodat ani zboží z objednávek, protože už třeba nebylo fyzicky skladem na e-shopu. Navíc jsme byli vázáni mlčenlivostí, a tak se nám velmi těžko situace vysvětlovala zákazníkům. Na e-shopu se objevilo u mnohých produktů dodání při doručení domů do 5 dnů, ale při doručení na franšízovou pobočku do 20 dnů.
Už jsme se nemohli více zadlužovat a každý den jsme čekali, kdy nám přijdou peníze z prodeje domu. Jeho prodej byl jedním z výsledků našeho rozhodnutí jít cestou životního minimalizmu, nežít na dluh a být co nejvíce svobodní.
Jednoho prosincového dne jsem Veroniku a Dášu, které s námi bohudík nadále spolupracují, obeznámila s tím, že máme na účtu poslední peníze, které jsou odložené na jejich výplaty. Zeptala jsem se jich, zda mohu peníze použít na nákup zboží, nebo jestli potřebují poslat výplatu. Zároveň jsem je obeznámila s tím, že nevím, jestli se zboží prodá a kdy, a tudíž ani zda dostanou svoji mzdu. Rozhodly se, že do tohoto rizika s námi jdou. Do Brna jsme si pro zboží dojeli osobně, aby bylo v balíku vše, co potřebujeme. Následující den jsme měli naši rekordní tržbu a kolegyním jsme poslali výplaty. Ještě nyní mám slzy v očích, když si na tuto situaci vzpomenu. Byl to pro nás obrovský moment povzbuzení, že máme jít dál.
Další změny
Před Vánocemi ještě jednáme o nových franšízových smlouvách, protože s novým investorem vznikla nová společnost Brána k dětem s.r.o., ale už se nestihnou dotáhnout do konce. Do Vánoc se uzavírá franšízová pobočka v Pardubicích. Po novém roce navíc investor oznamuje, že chce odstoupit. Z Brány k dětem začínají sami odcházet zaměstnanci a Lucie Harnošová hledá nového investora. Obrací se také na nás, zda bychom chtěli Bránu k dětem převzít, odkoupit. Bránu k dětem chceme zachránit, je to naše srdeční záležitost, žádný byznys. Pavel se s Lucií sejde k projednání celé situace, dostane podklady, které pečlivě prochází a společně v každé volné chvilce řešíme, co s tím můžeme udělat. Konzultujeme to se zaměstnanci a dalšími lidmi, kteří problematice rozumí. Z Brány k dětem odchází skvělí lidé, chybí zde finanční prostředky, přichází stále nové informace a my nevíme, co vše se ještě ukáže a odhalí. Máme spíše větší pochybnosti, zda lze Bránu k dětem jako takovou zachránit a dospíváme k závěru, že se musíme prvně soustředit na naši olomouckou pobočku. Přichází i další investoři, ale nakonec se nikdo neangažuje.
V únoru zavírá franšízová pobočka v Plzni. Je mi z toho hodně smutno. Beznaděj střídá zoufalství a stále se vrací neodbytná otázka, zda to vše má ještě smysl.
V březnu nás čeká oslava prvních narozenin a my vůbec netušíme, co bude dál. Máme slavit, nebo máme zavřít? Říkáme si, že už jsme toho tolik zvládli, že to nemůžeme vzdát. Rozhodneme se oslavit první narozeniny a udělat maximum, abychom přežili.
Insolvence
Duben 2017 je pro nás nejhorší měsíc. Teď jsme opravdu v koncích a nevíme co dál. Zavírá se pobočka v Praze a v Brně. Investor a také spoluvlastník Brány k dětem s.r.o. podává návrh na insolvenci. Do Brány k dětem investoval několik miliónů a vzhledem k rozkladu týmu, nezájmu dalších investorů nevidí jinou možnost jak postupovat dál. Zákazníci dostávají prostřednictvím webu, FB a newsletteru informaci, že se prodejny uzavírají a mají uplatnit své dárkové poukazy. Zůstáváme fungovat my v Olomouci, prodejna ve Znojmě a v Košicích. Lidé se na nás obrací s dotazy, co se to děje a proč. Všichni čekají na oficiální vyjádření, ale marně. Na webu je pouze uvedeno, že e-shop bude brzy spuštěn. Brněnskou pobočku si převzala Brána ke zdraví, kterou vlastní maminka Lucie Harnošové, paní Čiháčková, a stejně tak i e-shop, který spustili v září. Pod tento e-shop nespadají žádné bývalé franšízové pobočky Brány k dětem. V Olomouci jsme si vytvořili svůj vlastní e-shop www.olomoucka-brana.cz, který jsme spustili v srpnu.
V dalších měsících mám nesčetně telefonátů kvůli dárkovým poukazům, reklamacím, nefunkčnosti e-shopu. Lidé jsou naštvaní a já sama zoufalá z opakovaného vysvětlování situace, z bezmoci, že jim nemohu nijak vyjít vstříc a pomoci jim, ani situaci ovlivnit.
V dubnu také začínáme oslovovat dodavatele a řešit přímý nákup zboží. Opět musím vysvětlovat, že jsme fungovali jako franšíza a provozovatelem olomoucké Brány k dětem je firma Neobyčejná s.r.o. a tudíž nemáme nic společného se závazky Brány k dětem s.r.o.. Většina dodavatelů nám vychází vstříc a začíná s námi spolupracovat, za což jsem vděčná. Většina z nich nás však upozorňuje na dodržování platební morálky a jen málokdy získáváme splatnost na fakturu. Zoufalství střídá naštvání, ale na druhou stranu jsem ráda, že můžeme fungovat dál a hlavně si vše můžeme zajistit dle svého uvážení a potřeb našich zákazníků.
V Košicích Lenka Elečková nakonec pobočku také uzavírá a to v červenci 2017. Aby na poslední 3 měsíce fungování košické pobočky nemusela dojednávat dodávky zboží s jednotlivými dodavateli, tak ji veškeré objednávky zajišťujeme my. Stejně tak si občas vypomáháme s manželi Matusčinovími, kteří vlastní pobočku ve Znojmě a jsou tu stále pro vás.
Kudy vedou naše další kroky
Zde bych ráda řekla, že naše kroky byly úzce spjaty s Bránou k dětem. Od počátku jsme navenek fungovali pod tímto názvem, ale je zapotřebí říct, že provozovatelem této pobočky je firma Neobyčejná s.r.o., za kterou stojíme já a můj manžel Pavel. A samozřejmě bez pomocí kolegyň Veroniky Staškové a Dagmar Tečové, které jsou s námi od počátku, by to rozhodně nešlo a patří jim obrovské poděkování, že nám tuto tuto obtížnou situaci pomohly překonat.
Od Brány k dětem jsme převzali sortiment a využívali jejich e-shop, za což jsme zaplatili franšízový poplatek. Samotné zázemí jsme si vybudovali sami od návrhů přes zařizování až po realizaci všech dalších aktivit. Za to patří velké poděkování mému manželovi, který mnohé věci na prodejnu vyrobil a vše jsme vlastními silami dávali dohromady a stále dáváme.
Vydali jsme se cestou rozšiřování našich služeb. V březnu 2017 jsme začali fungovat i jako Zásilkovna a v létě jsme se stali prvním FAMILY POINTEM, místem pro rodinu, v Olomouci.
V létě jsme také rozšířili náš tým o další dvě úžasné ženy Terezu Ambrožovou a Pavlínu Kintl, neboť práce je u nás opravdu hodně a po dlouhém hledání jsme konečně našli stejně naladěné lidi. Zkrátka lidi jako jsme my a náš tým, kteří věci dělají proto, že je baví a vidí v nich smysl.
V srpnu jsme spustili vlastní e-shop www.olomoucka-brana.cz, který stále a stále dolaďujeme.
Nyní se chystáme udělat další velký krok. Od nového roku se chceme přejmenovat. Současná situace je pro většinu lidí velmi matoucí. Je čas situaci vyjasnit a snad k tomu přispěje i tento článek.
Loučíme se s názvem, ale jsme tady stále pro vás
Brána k dětem měla celkem osm poboček a nyní už fungují pouze dvě: v Olomouci a ve Znojmě. Z původních osmi poboček jich bylo (včetně olomoucké) šest franšízových. Pouze prodejny v Praze a v Brně vlastnila zakladatelka Brány k dětem. Ano, změny jsou zapotřebí a další projekty také, abychom byli životaschopní. Naše marže jsou vcelku nízké a je obtížné z nich udržet kompletní provoz prodejny. Ráda bych s vámi i sdílela konkrétní čísla, ale jsme vázáni mlčenlivostí vůči dodavatelům. Je škoda, že náš český trh není otevřený a více čitelný pro všechny spotřebitele. Toto téma by bylo na samostatný článek, postačí však říci, že ekologické produkty nejsou určeny na byznys, ale ten ani není naším cílem. Jen potřebujeme být životaschopní a to jsme díky našemu úsilí a vaší přízni.
Děkuji za to, že jste a za to, že jste zůstali s námi i v těch nejtěžších chvílích. Často jsme od vás slýchali věty typu: “Vy snad nezavřete ne?” “Vy tu musíte zůstat, kam bych chodila.” “Toto je tak úžasný prostor a tolik krásných užitečných věcí, že to přeci nemůže skončit.” Někdo jen přišel a řekl, že nám drží palce nebo jen ať se nám hlavně daří… Pro mě osobně to bylo pohlazení po duši a dávalo mi to sílu jít dál. I za obyčejný „like" na FB u našeho příspěvku jsem byla a stále jsem vděčná. Vnímám to jako vyjádření podpory.
Děkuji za vaši přízeň a těším se na další setkání s vámi.
