Co ženy opravdu potřebují
15. 6. 2017

Co ženy opravdu potřebují

Patřím k lidem, kterým nejsou lhostejné hromady odpadů, jež naše civilizace produkuje a se kterými se příroda těžko srovnává. Znečištěné životní prostředí a představa chemikálií, kterými moříme naše ovzduší, půdu i vodu, mě nenechává klidnou. Proto u nás doma najdete minimum kupovaných čisticích prostředků, na jejichž obalech jsou výstražné symboly o jejich škodlivosti pro životní prostředí i zdraví nás lidí. Naopak u nás najdete zásoby jedlé sody, kyseliny citronové, octa a obyčejné kuchyňské soli, z nichž se dá většina čisticích prostředků jednoduše a levně vyrobit i v domácích podmínkách. Asi Vás tedy nepřekvapí, že když jsem v těhotenství přemýšlela nad tím, kolik plenek moje dítě spotřebuje za dobu, než se naučí samostatnosti, a uvědomila si, jaká hromada odpadu by z jednorázových plen vznikla (odhady mluví o cca jedné tuně pevného odpadu za jedno dítě!), celkem rychle jsem se rozhodla pro používání látkových plen. Jediné, co mě od tohoto rozhodnutí odrazovalo, byla představa mnoha hodin strávených žehlením. Přece jen chci svůj čas věnovat raději rodině než žehličce. I na to je dnes myšleno. Výrobci moderních látkových plen totiž nemyslí jen na pohodlí dítěte, ale také na to, aby prací s nimi maminka strávila mnohem méně času, než tomu bylo v dřívějších dobách. Přes zájem o látkové pleny jsem se dostala k obchodu s názvem Brána k dětem, který nabízí nejen plenky, ale také širokou škálu moderních produktů určených k péči o děti a nejen o ně. Součástí obchůdku je i prostor určený pro maminky s dětmi, kam můžete přijít nejen dítě nakojit či přebalit, ale také si můžete vybrat ze široké šká- ly kurzů, kde se můžete setkat s různými odborníky. Jejich nabídka, ať už se jedná o produkty nebo aktivity, je skutečně pestrá. Myslím si, že si v ní „to své“ mohou najít všichni rodiče, i když nepatří zrovna k „alternativním“ typům. Jako ve všech oblastech života platí totiž podle mě i tady, že užívání selského rozumu a určité umírněnosti není na škodu, spíš k užitku. Naším cílem není být otroky moderních vymožeností, ale využívat to, co je pro nás užitečné a co je v souladu s naším přesvědčením tak, aby věci sloužily nám, a ne my jim. Nejen o tomto jsme si povídali se zmíněnými majiteli obchodu olomoucké pobočky Brána k dětem, manželi Pavlem a Šárkou Gajdošovými.

Můžete se čtenářům představit?

Šárka: Jmenuji se Šárka Gajdošová. V březnu jsme v Olomouci otevřeli obchod Brána k dětem. S manželem Pavlem máme dvě děti. Starší Matýsek má čtyři roky a mladší Kubíček rok a půl. Asi patnáct roků jsme žili v Brně, odkud známe obchod Brána k dětem. Sama jsem ji začala jako zákazník využívat téměř před pěti lety. Už v Brně se mi líbily nejen produkty, které tento obchod nabízí, ale také to vše kolem. Když jsme se přestěhovali do Olomouce, tak jsem sice měla možnost objednávat si dál výrobky přes e-shop, ale chybělo mi to zázemí pro maminky, kam si mohou přijít dítě přebalit, nakojit, přijít na kurzy, ať už se jedná o různá setkávání žen nebo kurzy zaměřené na péči o děťátko a na alternativnější věci. A je naším cílem, aby se právě ta alternativa stávala normou.

Měli jste už nějaké předchozí zkušenosti s podnikáním, nebo je toto Váš první pokus?

Pavel: Podnikání, to je spíš moje věc. - Já už jsem měl předtím pět let firmu a bylo to časově hodně náročné. Nyní jsem víc než rok na rodičovské dovolené, takže Brána k dětem je pro mě něco, díky čemuž dokážu skloubit rodinu, podnikání i určitou seberealizaci.

Šárka: My to máme rozdělené. V péči o děti se střídáme, jak je potřeba. Já sice můžu hodně věcí udělat z domu, ale pak je potřeba řešit i věci přímo tady na místě. Manžel má spíš na starosti ty ekonomické a technické záležitosti. Já řeším marketingové otázky a komunikaci jak se zákazníky, tak i s lektory jednotlivých kurzů, které pořádáme. Takže je to náš společný projekt.

Takže se tak vzájemně doplňujete.

Šárka: Určitě. I ve vztahu k našim zaměstnancům se snažíme zaujímat přístup, aby si v práci každý našel svoji oblast, která je mu blízká. Nechceme, aby to bylo jen o tom prodávání, ale mluvíme se spolupracovníky také o tom, co je baví, co by si k tomu prodávání mohli ještě přidat, aby ta práce pro ně měla i jiný rozměr. Někdo například lektoruje nějaký kurz, někdo o nás píše články a dalšího baví aranžování, zdobení, což využije na prodejně, apod. Jsem neskutečně vděčná, že tu máme na prodejně dvě šikovné ženy, které nám se vším pomáhají.

Tímto se odlišujete od jiných obchodů s dětským zbožím?

Šárka: Ano. A další odlišností je to, že se hodně zaměřujeme na ekologické produkty. Snažíme se podporovat hlavně české dodavatele a sledujeme také proces výroby a chceme, aby v něm byl zachován „fair trade“ přístup. Hlídáme tedy i etickou stránku věci. Respektive toto především hlídají kolegové v Brně při výběru produktů.

Testujete na sobě a na Vašich dětech zboží, které prodáváte?

Šárka: Ano. Jak jsem říkala, ty produkty z Brány k dětem znám už delší dobu. Už v době, kdy jsem byla těhotná, jsem si tam kupovala nějaké věci pro sebe a pak samozřejmě pro děti.

Pavel: Ano, naše děti jsou chodící reklama. - Než jsme otevřeli naši pobočku Brány k dětem, tak jsem ani nevěděl, kolik věcí z tohoto obchůdku máme doma.

Šárka: Já mám heslo, že žijeme tím, co děláme.

Který z produktů je pro Vás srdeční záležitostí? Který výrobek je Váš nejoblíbenější?

Šárka: To je těžká otázka. Já jsem vždycky nadšená z novinek, které nám přijdou. Líbí se mi různé designové věci. Třeba šátky na nošení dětí nebo plenky, ty jsou krásné. Když si chce člověk vybrat i něco, co potěší oko, tak tam se dá vyřádit. Miluji i kosmetiku. Mám ráda vůně a éterické oleje. Dají se také využít k různým zdravotním účelům, takže jsou i užitečné.

Pavel: Já to v tomto mám trošku jednodušší. Nejraději mám hračky a nosítka. Hračky hlavně ty dřevěné.

Co si u Vás zákazníci nejčastěji kupují?

Šárka: Nejčastější výrobek je Medvídek. To je mycí olejíček na zadeček miminka, k tomu se prodává ředicí lahvička s rozprašovačem a Perlička, což jsou pratelné ubrousky. Tímto se ošetřuje zadeček miminka při přebalování. Nepoužíváte už žádné vlhčené ubrousky. Je to ekonomické i ekologické a zároveň praktické v tom, že už nic jiného na ošetření zadečku nepotřebujete.

Prolíná se nějak Vaše podnikání se soukromím?

Šárka: To se těžko odděluje. Snažíme se v tom najít nějakou hranici, protože samozřejmě potřebujeme nějaký čas pro sebe, ale někdy je to dost těžké. Někdy se i naše diskuse doma týkají Brány. I to, že se dá nějaká práce udělat z domu, znamená, že si to člověk tahá domů. Často je to naše velké téma k diskusi, jak to právě oddělit od sebe.

Pavel: Ono je to všechno propletené. Někdy řešíme pracovní věci doma a soukromé zase v práci.

Jaké konkrétní aktivity nebo kurzy rodičům nabízíte?

Šárka: Takový stěžejní kurz je Zdravé přebalování. Na to máme látkovací poradkyni, protože systémů, jak plenky poskládat, je víc, tak je výhoda, že tady se na ty různé možnosti mohou maminky podívat naživo. Druhý důležitý kurz je Vázání šátků na nošení dětí. Chceme, aby když si maminky vyberou šátek, na to pak nezůstaly samy, ale mohly se ho naučit používat. A pak jsou kurzy, které se věnují výchově, jako je Kontaktní rodičovství, Bezplenková komunikační metoda, dále o zdraví – Zdravé svačinky apod. Snažíme se zaměřovat i na podpůrné skupiny. Například když je Týden opravdových plen, tak otvíráme podpůrnou skupinu pro maminky, které se zaměřují na tuto problematiku. Děláme tu i ženská setkávání. Nejoblíbenější jsou kurzy, které se zaměřují na cykličnost ženy. Ženy si často uvědomují, že potřebují čas samy pro sebe, jsou to většinou maminky na mateřské. Ale v dnešní době si už i starší ženy uvědomují důležitost péče o sebe, poznání samy sebe. Dnes se o tom víc mluví.

Bez čeho se maminky na mateřské dovolené podle Vás dnes neobejdou?

Šárka: Já mám spíš pocit, že jsou vším přehlcené. Zjišťuji, že i když člověk někdy na něco zapomene, tak je to většinou něčím nahraditelné. Já si myslím, že to nejdůležitější nejsou ty věci, ale to zázemí a okolí. Proto mi přijde tak důležité dělat ty podpůrné skupinky. Vytvářejí se tam často kamarádské vztahy mezi maminkami. Mnohdy širší rodina nefunguje nebo ty starší generace mají odlišné názory a nepodporují alternativnější styly. Někdy je to vidět i na prodejně, že si maminka nepotřebuje něco koupit, ale spíš si popovídat, co se děje a co její děťátko zrovna trápí. Někdy na to najdeme nějaké řešení ve formě produktu, ale někdy je důležité to jen probrat.

Jak se, Pavle, cítíte jako jediný muž v prostředí samých žen?

Pavel: Já jsem si jako chlap ve své ješitnosti potřeboval splnit své cíle a sny, hlavně co se týče těch materiálních věcí. A když se mi to podařilo, tak se cítím hodně svobodně a v podstatě můžu dělat cokoliv. Když jsem vyrovnaný sám se sebou, tak pak je mi jedno, co dělám. A nemám žádné negativní pocity. Dělám to proto, že mi to dělá radost. Už nepotřebuji nikomu ukazovat nějaké sociální postavení nebo se s někým srovnávat. Pak je pro člověka důležitější trávit čas s rodinou a trávit ho tím, co má do budoucna smysl. Je to jiné než v byznysu, kde je to jen o tom, mít víc a víc. Pak má člověk velkou hromadu, ale vlastně ničeho.

Je pro Vás to, že jako manželé pracujete na společném projektu, důležité? Obohacuje Vás to nějak vzájemně?

Šárka: Je to hodně o hledání si svého místa v tom, co děláme, a o vylaďování, kdy jsme v tom pracovním vztahu a kdy už máme fungovat jako manželé, případně rodiče. Je to o nějakém vyvažování. Žena se v podnikání často nachází v mužské energii, protože musí být rozhodná, racionální a podobně, a zase naopak muž, když má víc na starost péči o děti, se nachází v ženské energii. Takže je to hodně o sdílení, sebereflexi, otevřenosti a o hledání toho, aby v tom oběma bylo dobře.

Za rozhovor děkuje Lucie Cmarová

Zdroj: Rodinný život